OPU.cz

Migrační konsorcium apeluje na vládu, aby neschválila návrh cizineckého zákona

TISKOVÁ ZPRÁVA KONSORCIA NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PRACUJÍCÍCH S MIGRANTY

Migrační konsorcium apeluje na vládu, aby neschválila návrh cizineckého zákona

Praha, 26. sprna 2024

Ministerstvo vnitra přichystalo změnu zákona vstupu o pobytu cizinců, která bude zhoršovat postavení cizinců pobývajících na území ČR. Návrh tzv. cizineckého zákona totiž zásadně mění pojetí institutu rodinného příslušníka občana ČR. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR proto apeluje vládu, aby v této podobě návrh neschválila.

Navrhovaná úprava přináší změny, které budou mít zásadní dopady zejména na postavení občanů třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů České republiky a kteří nevykonali volný pohyb v rámci EU, tedy předtím společně dlouhodobě nepobývali v jiném členském státě Evropské unie (dále také RP ČR). 

Jedná se o rozšíření problému tzv. obrácené diskriminace v českém cizineckém právu – tedy situace, kdy je nemigrující občan ČR (a jeho rodinný příslušník) znevýhodněn, protože se nemůže dovolat ochrany unijního práva, zatímco občané jiného členského státu EU (a jejich rodinní příslušníci) v identické situaci se takového ustanovení dovolat mohou. Ve stávajícím zákoně i v původním návrhu Ministerstva vnitra (MV), který šel do meziresortního připomínkového řízení, je postavení rodinných příslušníků občanů ČR shodný s postavením rodinných příslušníků občanů EU (dále také RP EU). Během připomínkového řízení však MV přistoupilo k zásadní změně, kdy dojde k oddělení obou kategorií a postavení RP ČR se zhorší ve všech oblastech.

Rodinný příslušník, např. manžel či manželka, nezletilé dítě apod. občana ČR, bude mít při pobytu v ČR horší postavení než například rodinný příslušník rumunského, slovenského či německého občana, který tu také pobývá. Lze tedy hovořit o diskriminaci vlastních občanů a jejich rodinných příslušníků ve srovnání se zacházením s občany jiných členských států EU a jejich rodinnými příslušníky. Důsledkem bude i vznik skupiny českých občanů, kterým nebude umožněn rodinný život v jejich vlasti. „Návrh zákona v současném znění vypadá jako trestání českých občanů za to, že žijí s příslušníkem jiného státu. Už takto musíme řešit byrokracii, která zásadním způsobem ovlivňuje rodinný život. V tomto znění je zákon nedůstojný k vlastním občanům ČR,” říká Lucie Alalu Grinstein, jejíž manžel pochází z Peru. Sama pracuje pro Sdružení pro migraci a integraci.

Návrh také podkopává jeden z hlavních cílů nové právní úpravy, kterým je „celkové zjednodušení právní úpravy, zvýšení přehlednosti a srozumitelnosti zákona“. Návrh je přitom nepřehledný. „Někteří rodinní příslušníci českých občanů budou žádat o pobyt rodinného příslušníka občana EU, jiní budou muset žádat o pobyt rodinného příslušníka občana ČR a budou se na ně vztahovat jiná pravidla. Pro obyčejného člověka bude nová úprava velice matoucí,“ myslí si experti na cizinecké právo z Migračního konsorcia.

Například český občan Českého Těšína žijící na jeho polské straně zcela bez problému zajistí právo pobytu a s tím související výhodnější postavení pro svého rodinného příslušníka (např. manželku), neboť je migrujícím občanem. To stejné platí pro občana Polské republiky žijícího v Českém Těšíně. Ovšem občan České republiky žijící na české straně města bude oproti nim v horším postavení. Jeho rodinní příslušníci nebudou mít možnost požívat privilegovaného statusu rodinného příslušníka občana EU a souvisejících práv. Český podnikatel, který občas fyzicky cestuje do jiného členského státu poskytovat své služby, a jeho rodinní příslušníci budou moci požívat veškerých výhod vyplývajících z práva EU. Na druhou stranu rodinní příslušníci jiného českého podnikatele, který sice své služby také poskytuje i v jiných členských zemích, ovšem činí tak online, budou zřejmě o stejné postavení ochuzeni. Ve stejné znevýhodněné situaci by podle navrhované úpravy byli i rodinní příslušníci občana České republiky, který každodenně dojíždí za prací do sousedního členského státu.

MV nepředložilo žádné statistiky a data, aby nastínil, jaký je důvod této koncepční změny, kolika osob se navrhovaná úprava bude týkat a jaký bude mít dopad. Přitom navrhovanou úpravou dojde k zásadním změnám pobytové situace a navazujících práv zřejmě u desítek tisíců cizinců – rodinných příslušníků občanů ČR.

Nesoulad s unijním právem

MV tuto změnu až dodatečně odůvodňuje nutností „harmonizace vnitrostátního práva ČR s právem unijním”. Tato argumentace je ale chybná. Směrnice o volném pohybu osob se sice vztahuje primárně na tzv. migrující občany EU (ty, co vykonali volný pohyb v rámci EU), avšak vnitrostátní úpravou došlo k rozšíření aplikace směrnice i na rodinné příslušníky občanů ČR, a to právě z důvodu odstranění tzv. obrácené diskriminace. O tom, že navrhovaná změna není nutná z důvodu údajné „harmonizace” svědčí i to, že současná úprava zde existuje již řadu let a ze strany EU nebyla nikdy rozporována.

Návrh zákona je také v rozporu se samotným právem EU a judikaturou Soudního dvora EU (rozsudek Zambrano), na což upozorňuje i LRV ve svém stanovisku. Dle Soudního dvora EU některé kategorie osob (rodič pečující o české dítě na něm závislé či manžel v obdobném postavení) by měly mít stejná práva dle směrnice jako RP EU, a nikoli národní, méně výhodnou úpravu. Návrh zákona s tím však nepočítá.

MV dále tvrdí, že postup je v „souladu s praxí ostatních členských států”. I tento argument je chybný. Trend v EU je ve srovnání s předloženým návrhem zcela opačný. Převážná většina členských států naopak sbližuje (dorovnává) úpravu postavení migrujících občanů EU a jejich rodinných příslušníků s těmi nemigrujícími. ČR jde paradoxně opačným směrem, jelikož návrh (oproti stávající úpravě) zavádí zhoršení a dvojkolejnost podmínek. To se projeví zejména zpřísněním podmínek RP ČR při vstupu na území, zavedením zvláštního pobytu pro RP ČR, omezenou možností žádat o pobyt RP ČR, pokud cizinec již na území pobývá, nemožností pro RP ČR v některých případech setrvat na území ČR až do právní moci rozhodnutí MV o jeho žádosti nebo přísnější úpravou správního vyhoštění pro RP ČR oproti RP EU. Domníváme se proto, že přístup předložený návrhem zákona, je neobhajitelný a návrh by proto neměl být vládou schválen.

—————————————————————————————————————————–

Kontaktní osoba:
Petra Schwarz Koutská

PR a komunikace

+420 731 606 854
koutska@migracnikonsorcium.cz

Lenka Kopecká

policy officerka

+420 724 287 636
kopecka@migracnikonsorcium.cz

Další články