Aktuální problémy slučování rodin migrantů a právo na soukromý a rodinný život Organizace pro pomoc uprchlíkům v rámci projektu Rovné příležitosti žen migrantek zpracovala analýzu na téma slučování rodin migrantů ze třetích zemí a práva rodinných příslušníků občanů EU na volný pohyb a pobyt. Následně organizace uspořádala dne 31.5.2016 ve Společenském sále Domu národnostních menšin v Praze veřejnou debatu na téma Aktuální problémy slučování rodin migrantů a právo na soukromý a rodinný život. Cílem debaty a zpracováním analýzy bylo apelovat na nutnost legislativních a systémových změn a poukázat na důležitost práva na respektování soukromého a rodinného života. V rámci debaty odborníci z praxe poskytli náhled do právního aspektu společného soužití občanů třetích zemí (práva na sloučení rodiny) se zaměřením na systémové problémy a případové studie, které jsou rovněž zpracovány v uvedené analýze. Výše uvedená analýza se věnuje i zásadním překážkám, kterým ženy migrantky čelí při realizaci rodinného života na území České republiky a nejlepšímu zájmu nezletilého dítěte.
Organizace pro pomoc uprchlíkům zpracovanou analýzou a uspořádanou diskuzí upozornila na tuto tématiku a společně nestranně prodiskutovala zásadní problémy v oblasti slučování rodin migrantů a postavení žen migrantek. V rámci programu diskuze vystoupila řada odborníků jako Petra Ezzeddine PhD., Katedra obecné antropologie FHS UK Praha a SIMI Praha, dále Mgr. Klára Holíková, vedoucí právního oddělení Sdružení pro integraci a migraci a Kristýna Andrlová, právnička z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (Kancelář UNHCR v České republice).
Na uvedené debatě právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům Beáta Máthéová upozornila na to, že slučování rodin je jeden z nejrozšířenějších způsobů legální migrace s tím, že ženy migrantky představují zranitelnou skupinu osob. Rovněž sociální antropoložka Petra Ezzeddine PhD., z FHS UK Praha zdůraznila, že migrace se feminizuje, ale žena migrantka není vůbec viditelná na trhu práce a je chápaná jako ta, která přichází pouze z tradiční společnosti.
Je důležité si proto uvědomit, že správní orgán musí hledět na rodinu jako celek, dbát nejlepšího zájmu dítěte, posuzovat žádosti jednotlivých členů společně a nepřekračovat lhůtu, která mu k tomu zákonem byla určena. Jenom tak může být právo na rodinný a soukromý život plně respektováno.
Pozn.: Tato diskuze byla pořádána v rámci projektu Rovné příležitosti žen migrantek. Cílem projektu je dosáhnout rovnosti žen migrantek na českém trhu práce, v rodinném životě a v přístupu ke zdravotní péči – tj. prosadit nediskriminační politiku státu k ženám migrantkám