Život je jen jeden
a my v něm den co den jedem na
vlně hejtu když činem či
slovem co jen otravným
jedem je otravujem druhé
a nakonec i sami sebe
pokud nectíme slova glejtu
– závazku paktu či úmluvy –
jež vychází z faktu že byli tu
tenkrát vrazi i popravy jež
vychází z faktu že bez
domluvy pouze na vlásku
vždy visí jistota i mír pokud
v sázku dáváme sebe i
druhé pak i lásku
dusí když těla houpou se
na provázku když
pokračovat v diskusi se
hnusí…
„Do plynu nebo nechat na
člunu nebo nechat Čínu aby
menšinu nechala si – asi…
ať šlapou si na minu ať
ve stanu chrápou po dechu
lapou klepou kosu ať
.
.
.
skapou.“
Lidská mysl činná stvořila
občana a představa o tom
že čistá může být hlava dala
vzniknout i tomu čemu říká
se Ústava
Avšak hlava je i nečistá když
tam kde vnitřní krajina je
pustá člověk hodně má
místa pro černobílé prizma
jež plodí fantasma
– to jest věci
ne
lidi…
Dvě věty pak stačí na to
aby zaseto bylo semínko a
masožravé
jednou
byly
květy…
