Německý ministr vnitra Horst Seehofer navrhuje, aby cizinci a odmítnutí žadatelé v Německu, kteří skrývají svou pravou identitu a brání tak nucenému návratu do země původu, již nedostávali a byl jim odejmut již udělené vízum za účelem strpění – německy Duldung.
Strpění, Duldung, získá v SRN ten cizinec, který by se měl vrátit do země původu, ale jehož návrat v dohledné době není reálný. Důvody mohou různé, od zdravotních až právě po nezjištěnou identitu a tím pádem nezajištění cestovního dokladu a souhlasu země původu. V současnosti se v Německu nachází 230.000 cizinců, kteří mají povinnost zemi opustit, z nich ¾ jsou držiteli povolení Duldung. Tento status jim umožňuje přístup na trh práce, k sociálním dávkám a jazykovým kurzům. A to se nelíbí Horstu Seehoferovi. Ten již v roce 2017 prosadil zákon k lepšímu vynucení povinnosti vycestovat (německy hezky „Gesetz zur besseren Durchsetzung der Ausreisepflicht“), ale statisticky to k vyššímu počtu nucených návratů nevedlo. V roce 2016 se vrátilo z Německa celkem 25.375 osob, v roce 2017 dokonce méně – 23.966 osob.
V případě cílové země s fungujícím právním pořádkem, tedy Německa, obvykle není důvod, aby žadatel o azyl svou identitu a zem původu skrýval, pokud se tedy nejedná například o osobu s tak vážnými prožitými traumaty, které jí brání v pravdivé výpovědi. Jiná věc je, pokud někdo svoji identitu skrývá v zemi typu Maďarska, jehož azylové řízení nesplňuje základní mezinárodně-právní záruky a neposkytuje uprchlíkům bezpečí. Tam nemá smysl předkládat orbánovým úřadům kvanta důkazů nebo cestovních dokladů – azyl stejně nezískají.
Na případy osob skrývajících svou identitu pamatuje mj. tzv. návratová směrnice práva EU, která umožňuje za účelem vynucení návratu cizince, který skrývá svoji identitu a brání tak nucenému návratu, zbavit osobní svobody až na maximální dobu 36 měsíců tak, aby azylový systém sloužil rychle a efektivně těm, kteří mají skutečné obavy o svůj život z azylově relevantních důvodů.
Zdroj: https://www.welt.de
Autor článku: JUDr. Martin Rozumek
